druhák II
[druhaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
1.
druhý postupný ročník na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole:
holky z druháku
Teď jsem ve druháku.
Ve druháku na stavárně jsme založili kapelu.
Od druháku jsem měl individuální studijní plán.
2.
nápoj vyrobený, připravený z druhého výlisu nebo výluhu ovoce, bylin ap.:
Opravdoví vinaři druháky nepijou.
Druháky nezhotovuju, i když to některé sorty čaje dovolují.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[druhaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
druhý postupný ročník na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole:
holky z druháku
Teď jsem ve druháku.
Ve druháku na stavárně jsme založili kapelu.
Od druháku jsem měl individuální studijní plán.
2.
nápoj vyrobený, připravený z druhého výlisu nebo výluhu ovoce, bylin ap.:
Opravdoví vinaři druháky nepijou.
Druháky nezhotovuju, i když to některé sorty čaje dovolují.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)