druh II
[drux], 2. j. [druhu]
(2. j. druhu, 6. j. druhu, 6. mn. druzích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
skupina předmětů nebo jevů se shodnými podstatnými znaky • soubor charakteristických vlastností věci nebo jevu jako součásti určitého celku, typ, forma, kategorie:
základní druhy potravin
nový druh jízdného
stanovení druhu trestu
Rada města se rozhodla zpoplatnit některé druhy odpadů.
Literatura se dělí na tři základní literární druhy: epiku, lyriku a drama.
□ slovní druh lingvistika
základní kategorie slov vyznačující se určitými lexikálními a gramatickými vlastnostmi (podstatná jména, slovesa, citoslovce ap.)
→ doklady v korpusu
2. biologie
základní jednotka používaná při třídění živých organismů podle shodných znaků • tyto živé organismy:
živočišný / rostlinný druh
kriticky ohrožené druhy ptáků
Entomologové objevili nový druh hmyzu.
V rybníku chovají různé druhy ryb.
◊ nejhoršího druhu
vyznačující se nejhoršími vlastnostmi, charakterem, kvalitou ap.
→ doklady v korpusu
◊ svého druhu
1. patřící do téže skupiny osob, věcí
2. odlišující se od jiných osob, věcí, zvláštní, specifický
→ doklady v korpusu
◊ všeho druhu
vyznačující se velkou rozmanitostí, pestrostí jednotlivin, osob ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[drux], 2. j. [druhu]
(2. j. druhu, 6. j. druhu, 6. mn. druzích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
skupina předmětů nebo jevů se shodnými podstatnými znaky • soubor charakteristických vlastností věci nebo jevu jako součásti určitého celku, typ, forma, kategorie:
základní druhy potravin
nový druh jízdného
stanovení druhu trestu
Rada města se rozhodla zpoplatnit některé druhy odpadů.
Literatura se dělí na tři základní literární druhy: epiku, lyriku a drama.
□ slovní druh lingvistika
základní kategorie slov vyznačující se určitými lexikálními a gramatickými vlastnostmi (podstatná jména, slovesa, citoslovce ap.)
→ doklady v korpusu
2. biologie
základní jednotka používaná při třídění živých organismů podle shodných znaků • tyto živé organismy:
živočišný / rostlinný druh
kriticky ohrožené druhy ptáků
Entomologové objevili nový druh hmyzu.
V rybníku chovají různé druhy ryb.
◊ nejhoršího druhu
vyznačující se nejhoršími vlastnostmi, charakterem, kvalitou ap.
→ doklady v korpusu
◊ svého druhu
1. patřící do téže skupiny osob, věcí
2. odlišující se od jiných osob, věcí, zvláštní, specifický
→ doklady v korpusu
◊ všeho druhu
vyznačující se velkou rozmanitostí, pestrostí jednotlivin, osob ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)