drápat
[draːpat]
(3. j. -pe, -pá, rozk. -pej, čin. -pal, trp. -pán, podst. jm. -pání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo drápe {koho4, co; do čeho; po čem; čím}), (co drápe koho4 {do čeho})
rozrušovat povrch něčeho něčím tvrdým, ostrým, rozdírat syn. škrábat:
Větve ji drápaly do obličeje.
Kočka drápe koberec.
Hráči San Marina jej drápali, okopávali, drželi za dres.
2. (kdo drápe na co {čím})
třením (nehty, drápy ap.) způsobovat drsný zvuk syn. škrábat:
Pes drápal packami na dveře.
3. expresivní (kdo drápe {co; kam})
neúhledně psát syn. škrábat:
Piš lépe, drápeš!
Dcera drápe jako kocour.
Zuřivě cosi drápala do velkého bloku.
dokonavé k 1 → drápnout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draːpat]
(3. j. -pe, -pá, rozk. -pej, čin. -pal, trp. -pán, podst. jm. -pání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo drápe {koho4, co; do čeho; po čem; čím}), (co drápe koho4 {do čeho})
rozrušovat povrch něčeho něčím tvrdým, ostrým, rozdírat syn. škrábat:
Větve ji drápaly do obličeje.
Kočka drápe koberec.
Hráči San Marina jej drápali, okopávali, drželi za dres.
2. (kdo drápe na co {čím})
třením (nehty, drápy ap.) způsobovat drsný zvuk syn. škrábat:
Pes drápal packami na dveře.
3. expresivní (kdo drápe {co; kam})
neúhledně psát syn. škrábat:
Piš lépe, drápeš!
Dcera drápe jako kocour.
Zuřivě cosi drápala do velkého bloku.
dokonavé k 1 → drápnout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)