dráb
[draːp], 2. j. [draːba]
(2. j. -ba, 3., 6. j. -bovi, -bu, 1. mn. -bové, -bi)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. historické
vrchnostenský nebo obecní zřízenec, zprav. ozbrojený, dozorce, biřic:
Dráb přinesl uvězněným vodu a chléb.
2. expresivní
dohlížeč, dozorce:
Potřebuje nad sebou drába.
Zná dva druhy trenérů: drába s pevnou rukou, nebo demokrata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[draːp], 2. j. [draːba]
(2. j. -ba, 3., 6. j. -bovi, -bu, 1. mn. -bové, -bi)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. historické
vrchnostenský nebo obecní zřízenec, zprav. ozbrojený, dozorce, biřic:
Dráb přinesl uvězněným vodu a chléb.
2. expresivní
dohlížeč, dozorce:
Potřebuje nad sebou drába.
Zná dva druhy trenérů: drába s pevnou rukou, nebo demokrata.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)