dožitý
[dožɪtiː]
přídavné jméno
1.
žitím dosažený:
Antropolog může určit přibližné stáří lebky, dožitý věk a pohlaví.
2.
používáním opotřebovaný, dosloužilý:
Nová lávka přes Kamenici nahradila dožitý most.
Objekt je vystěhovaný, technický stav je dožitý a potřebuje zásadní rekonstrukci.
→ i dožít
→ nedožitý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dožɪtiː]
přídavné jméno
1.
žitím dosažený:
Antropolog může určit přibližné stáří lebky, dožitý věk a pohlaví.
2.
používáním opotřebovaný, dosloužilý:
Nová lávka přes Kamenici nahradila dožitý most.
Objekt je vystěhovaný, technický stav je dožitý a potřebuje zásadní rekonstrukci.
→ i dožít
→ nedožitý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)