absolutně II
[ʔapsolutňe]
částice
1.
(v záporné výpovědi)
zdůrazňuje popření dané věci, jevu ap. syn. vůbec:
Nemůžeme s tím absolutně nic udělat.
Neměl absolutně žádnou šanci.
K takové nehodě absolutně nemůže dojít.
Absolutně nechápu, co ti vadí.
2.
zdůrazňuje vyjádření nejvyšší nebo krajní míry:
Fotbal oslovuje absolutně nejvíc lidí na celém světě.
Když jsem se rozhodl pro návrat do Čech, byla pro mě Praha absolutně první volba.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsolutňe]
částice
1.
(v záporné výpovědi)
zdůrazňuje popření dané věci, jevu ap. syn. vůbec:
Nemůžeme s tím absolutně nic udělat.
Neměl absolutně žádnou šanci.
K takové nehodě absolutně nemůže dojít.
Absolutně nechápu, co ti vadí.
2.
zdůrazňuje vyjádření nejvyšší nebo krajní míry:
Fotbal oslovuje absolutně nejvíc lidí na celém světě.
Když jsem se rozhodl pro návrat do Čech, byla pro mě Praha absolutně první volba.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)