červeno
[červeno]
příslovce v přísudku
(kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje stav prostředí s převahou červené barvy, něčeho červeného vůbec:
Kolem je úplně červeno, samé kamení a červený písek.
Pod nohama je červeno, v trávě je spousta zralých jahod.
◊ mít červeno před očima
mít velký vztek, být rozzuřený, vůbec se neovládat:
Když slyším, co má v plánu, mám červeno před očima.
→ dočervena, do červena
→ načerveno, na červeno
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[červeno]
příslovce v přísudku
(kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje stav prostředí s převahou červené barvy, něčeho červeného vůbec:
Kolem je úplně červeno, samé kamení a červený písek.
Pod nohama je červeno, v trávě je spousta zralých jahod.
◊ mít červeno před očima
mít velký vztek, být rozzuřený, vůbec se neovládat:
Když slyším, co má v plánu, mám červeno před očima.
→ dočervena, do červena
→ načerveno, na červeno
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)