doyen
[doajen]
(2. j. -na, 3., 6. j. -novi, -nu, 1. mn. -nové, -ni)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.⟩
nejstarší člen nějaké skupiny • přední dlouholetý představitel určité kulturně-společenské oblasti:
doyen profesorského / poslaneckého / diplomatického sboru
Doyen i benjamínek mezi členy obecních zastupitelstev kandidovali jako nezávislí.
Na jevišti stál doyen českého herectví Radovan Lukavský.
► doyenka
[doajeŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
Přestože byla doyenkou parlamentní komory, neutuchajícím nadšením a energií předčila mnohem mladší kolegy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doajen]
(2. j. -na, 3., 6. j. -novi, -nu, 1. mn. -nové, -ni)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.⟩
nejstarší člen nějaké skupiny • přední dlouholetý představitel určité kulturně-společenské oblasti:
doyen profesorského / poslaneckého / diplomatického sboru
Doyen i benjamínek mezi členy obecních zastupitelstev kandidovali jako nezávislí.
Na jevišti stál doyen českého herectví Radovan Lukavský.
► doyenka
[doajeŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
Přestože byla doyenkou parlamentní komory, neutuchajícím nadšením a energií předčila mnohem mladší kolegy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)