dovršovat se
[dovršovat se]
(1. j. -šuji se, -šuju se, 3. j. -šuje se, 3. mn. -šují se, -šujou se, rozk. -šuj se, čin. -šoval se, podst. jm. -šování (se))
sloveso nedokonavé
(co se dovršuje {čím})
dosahovat konečné (potřebné nebo nejvyšší) míry, naplňovat se, završovat se:
Stavba mostu se v těchto týdnech dovršuje.
Aristotelem se dovršuje jedna etapa v dějinách filosofie.
Tragédie národa se začíná v 50. letech dovršovat v obludných procesech.
dok. → dovršit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dovršovat se]
(1. j. -šuji se, -šuju se, 3. j. -šuje se, 3. mn. -šují se, -šujou se, rozk. -šuj se, čin. -šoval se, podst. jm. -šování (se))
sloveso nedokonavé
(co se dovršuje {čím})
dosahovat konečné (potřebné nebo nejvyšší) míry, naplňovat se, završovat se:
Stavba mostu se v těchto týdnech dovršuje.
Aristotelem se dovršuje jedna etapa v dějinách filosofie.
Tragédie národa se začíná v 50. letech dovršovat v obludných procesech.
dok. → dovršit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)