dovoz
[dovos], 2. j. [dovozu]
(2. j. -zu, 6. j. -zu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (čeho; odkud; kam)
získávání zboží ze zahraničí prostřednictvím obchodní činnosti syn. import 1; op. vývoz:
bezcelní dovoz zboží
nelegální dovoz alkoholu
auta z dovozu
Čeští zemědělci si dlouhodobě stěžují na dovoz potravin ze zahraničí.
Tuzemskou produkci ohrožují dovozy ze sousedních zemí.
2. (čeho, koho2; kam)
doprava na místo určení, dovezení, dovážení:
dovoz materiálu na staveniště
dovoz jídla až do domu
Firma se specializuje na zakázkovou výrobu a dovoz nábytku.
Autobusy zajišťují dovoz dětí do školy a ze školy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dovos], 2. j. [dovozu]
(2. j. -zu, 6. j. -zu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (čeho; odkud; kam)
získávání zboží ze zahraničí prostřednictvím obchodní činnosti syn. import 1; op. vývoz:
bezcelní dovoz zboží
nelegální dovoz alkoholu
auta z dovozu
Čeští zemědělci si dlouhodobě stěžují na dovoz potravin ze zahraničí.
Tuzemskou produkci ohrožují dovozy ze sousedních zemí.
2. (čeho, koho2; kam)
doprava na místo určení, dovezení, dovážení:
dovoz materiálu na staveniště
dovoz jídla až do domu
Firma se specializuje na zakázkovou výrobu a dovoz nábytku.
Autobusy zajišťují dovoz dětí do školy a ze školy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)