dovětek
[dovjetek]
(2. j. -tku, 6. j. -tku, 6. mn. -tcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
co je připojeno jako doplnění, dodatečná poznámka, dodatek:
dovětek ke smlouvě
Neodpustila si ironický dovětek.
Texty jsou doplněny o dovětky z roku 2008.
V dohodě je řada bodů formulována s dovětky a podmínkami.
Poslal mu omluvný e-mail s dovětkem, že se situace řeší.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dovjetek]
(2. j. -tku, 6. j. -tku, 6. mn. -tcích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
co je připojeno jako doplnění, dodatečná poznámka, dodatek:
dovětek ke smlouvě
Neodpustila si ironický dovětek.
Texty jsou doplněny o dovětky z roku 2008.
V dohodě je řada bodů formulována s dovětky a podmínkami.
Poslal mu omluvný e-mail s dovětkem, že se situace řeší.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)