douška
[do͡uška]
(2. j. doušky, 2. mn. doušek)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
co je připojeno jako doplnění (v písemném projevu, v dialogu), dodatečná poznámka, dovětek, dodatek:
Vzkaz byl opatřen douškou požadující naprostou diskrétnost.
Na závěr připojil doušku, že někteří autoři zanechali v dějinách větší stopu anekdotami ze svého života než svým dílem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[do͡uška]
(2. j. doušky, 2. mn. doušek)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
co je připojeno jako doplnění (v písemném projevu, v dialogu), dodatečná poznámka, dovětek, dodatek:
Vzkaz byl opatřen douškou požadující naprostou diskrétnost.
Na závěr připojil doušku, že někteří autoři zanechali v dějinách větší stopu anekdotami ze svého života než svým dílem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)