dotyčný II
[dotɪčniː]
přídavné jméno
takový, kterého se něco týká, o kterém se mluví syn. uvedený, zmíněný:
dotyčná osoba
Rozhodl se s dotyčnými lidmi osobně setkat.
Ověřil si totožnost dotyčného muže.
Pokud si nejste jisti podmínkami výjezdu se zvířetem, obraťte se na ambasádu dotyčné země.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dotɪčniː]
přídavné jméno
takový, kterého se něco týká, o kterém se mluví syn. uvedený, zmíněný:
dotyčná osoba
Rozhodl se s dotyčnými lidmi osobně setkat.
Ověřil si totožnost dotyčného muže.
Pokud si nejste jisti podmínkami výjezdu se zvířetem, obraťte se na ambasádu dotyčné země.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)