dotyčný I
[dotɪčniː]
(2. j. -ného)
podstatné jméno rodu mužského životného
osoba, které se něco týká, o které se mluví, dotyčný člověk:
Ostraze bylo chování dotyčného podezřelé.
V případě dopadení může dotyčný dostat trest až dva roky.
Pokud dotyčný zkoušku úspěšně splní, dostane osvědčení.
► dotyčná
[dotɪčnaː]
(2. j. -né)
podstatné jméno rodu ženského
Dotyčná přišla při krádeži o doklady a finanční hotovost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dotɪčniː]
(2. j. -ného)
podstatné jméno rodu mužského životného
osoba, které se něco týká, o které se mluví, dotyčný člověk:
Ostraze bylo chování dotyčného podezřelé.
V případě dopadení může dotyčný dostat trest až dva roky.
Pokud dotyčný zkoušku úspěšně splní, dostane osvědčení.
► dotyčná
[dotɪčnaː]
(2. j. -né)
podstatné jméno rodu ženského
Dotyčná přišla při krádeži o doklady a finanční hotovost.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)