dotěrně
[doťerňe]
(2. st. -něji)
příslovce
neodbytným, vnucujícím se, obtěžujícím způsobem:
Začal se nás dotěrně vyptávat.
Jeho laskavost může být až dotěrně nepříjemná.
Choval se čím dál dotěrněji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doťerňe]
(2. st. -něji)
příslovce
neodbytným, vnucujícím se, obtěžujícím způsobem:
Začal se nás dotěrně vyptávat.
Jeho laskavost může být až dotěrně nepříjemná.
Choval se čím dál dotěrněji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)