dostaveníčko
[dostaveňiːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
expr.
domluvené setkání, zprav. milostná schůzka:
večerní / noční dostaveníčko
romantické dostaveníčko u jezera
Milenci si dali dostaveníčko v lese.
Město pořádá tradiční hudební dostaveníčko amatérských kapel.
Nakladatelé a autoři si v sobotu dali dostaveníčko s čtenáři v prostorách muzea.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dostaveňiːčko]
(2. j. -čka, 6. j. -čku, 2. mn. -ček, 6. mn. -čkách)
podstatné jméno rodu středního
expr.
domluvené setkání, zprav. milostná schůzka:
večerní / noční dostaveníčko
romantické dostaveníčko u jezera
Milenci si dali dostaveníčko v lese.
Město pořádá tradiční hudební dostaveníčko amatérských kapel.
Nakladatelé a autoři si v sobotu dali dostaveníčko s čtenáři v prostorách muzea.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)