dostavba
[dostavba]
(2. j. -vby, 2. mn. -veb)
podstatné jméno rodu ženského
1. (čeho)
dokončení, dokončování stavby, dostavění, dostavování:
dostavba nového mostu / areálu
dostavba rozestavěného pavilonu
Hřiště vznikne po dostavbě tělocvičny.
Chrliče byly krátce po dostavbě kostela odstraněny.
Po dostavbě v roce 1927 se budova stala sídlem finančního úřadu.
2. (čeho)
dodatečné přistavění, dobudování:
dostavba bloku jaderné elektrárny
dostavba úseku dálnice
dostavba dalších dvou pater budovy
Město zahájilo rekonstrukci a dostavbu kanalizace.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dostavba]
(2. j. -vby, 2. mn. -veb)
podstatné jméno rodu ženského
1. (čeho)
dokončení, dokončování stavby, dostavění, dostavování:
dostavba nového mostu / areálu
dostavba rozestavěného pavilonu
Hřiště vznikne po dostavbě tělocvičny.
Chrliče byly krátce po dostavbě kostela odstraněny.
Po dostavbě v roce 1927 se budova stala sídlem finančního úřadu.
2. (čeho)
dodatečné přistavění, dobudování:
dostavba bloku jaderné elektrárny
dostavba úseku dálnice
dostavba dalších dvou pater budovy
Město zahájilo rekonstrukci a dostavbu kanalizace.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)