doslovný
[doslovniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
chápaný v přímém významu slova, vyjádření ap.:
doslovné chápání biblických textů
„Není kouře bez ohně“ platí v doslovném i přeneseném smyslu.
2.
shodující se s původní podobou, originálem, přesný, věrný:
doslovná citace
doslovný přepis nahrávky
Dopis otiskujeme v doslovném znění.
Pokusil se o co nejdoslovnější převod předlohy na plátno.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doslovniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
chápaný v přímém významu slova, vyjádření ap.:
doslovné chápání biblických textů
„Není kouře bez ohně“ platí v doslovném i přeneseném smyslu.
2.
shodující se s původní podobou, originálem, přesný, věrný:
doslovná citace
doslovný přepis nahrávky
Dopis otiskujeme v doslovném znění.
Pokusil se o co nejdoslovnější převod předlohy na plátno.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)