doskok
[doskok]
(2. j. -oku, 6. j. -oku, 6. mn. -ocích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (na co; do čeho)
poslední fáze skoku nebo seskoku, dopad na plochu:
tvrdý / měkký doskok
doskok na patu
Koním to při doskocích klouzalo.
Akrobaté předváděli vzdušné piruety na můstku s doskokem do vody.
Parašutista si při doskoku poranil kotník.
2. sport
(v basketbalu) získání odraženého míče ve výskoku:
útočný / obranný doskok
Domácí předčili soupeře v doskocích.
Hráčka dosahuje v průměru deseti doskoků na zápas.
Měl výraznou výškovou převahu, čehož výborně využil při doskocích pod košem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doskok]
(2. j. -oku, 6. j. -oku, 6. mn. -ocích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (na co; do čeho)
poslední fáze skoku nebo seskoku, dopad na plochu:
tvrdý / měkký doskok
doskok na patu
Koním to při doskocích klouzalo.
Akrobaté předváděli vzdušné piruety na můstku s doskokem do vody.
Parašutista si při doskoku poranil kotník.
2. sport
(v basketbalu) získání odraženého míče ve výskoku:
útočný / obranný doskok
Domácí předčili soupeře v doskocích.
Hráčka dosahuje v průměru deseti doskoků na zápas.
Měl výraznou výškovou převahu, čehož výborně využil při doskocích pod košem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)