doporučovat
[doporučovat]
(1. j. -čuji, -čuju, 3. j. -čuje, 3. mn. -čují, -čujou, rozk. -čuj, čin. -čoval, trp. -čován, podst. jm. -čování)
sloveso nedokonavé
(kdo doporučuje co, koho4 {komu; k čemu; do čeho; na co}; INF {komu}), (kdo doporučuje, aby… {komu})
navrhovat jako vhodné, dobré ap. • vyslovovat souhlas s něčím, uznávat za správné, schvalovat:
Knihu doporučuji k přečtení každému.
Řidičům doporučujeme maximální opatrnost při řízení.
Doporučoval nám používat zdravý rozum.
Doporučují ho jako předního právního odborníka.
Lékaři doporučují, aby lidé dbali na to, co jedí.
Vedení radnice nedoporučuje zastupitelům změnit územní plán.
dokonavé → doporučit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doporučovat]
(1. j. -čuji, -čuju, 3. j. -čuje, 3. mn. -čují, -čujou, rozk. -čuj, čin. -čoval, trp. -čován, podst. jm. -čování)
sloveso nedokonavé
(kdo doporučuje co, koho4 {komu; k čemu; do čeho; na co}; INF {komu}), (kdo doporučuje, aby… {komu})
navrhovat jako vhodné, dobré ap. • vyslovovat souhlas s něčím, uznávat za správné, schvalovat:
Knihu doporučuji k přečtení každému.
Řidičům doporučujeme maximální opatrnost při řízení.
Doporučoval nám používat zdravý rozum.
Doporučují ho jako předního právního odborníka.
Lékaři doporučují, aby lidé dbali na to, co jedí.
Vedení radnice nedoporučuje zastupitelům změnit územní plán.
dokonavé → doporučit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)