dorozumění
[dorozumňeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
výměna myšlenek, informací prostřednictvím jazyka, gest nebo jiných znaků syn. dorozumívání, komunikace:
Žáci používali k dorozumění anglický jazyk.
K základnímu dorozumění ve většině jazyků stačí znát 500 až 600 slov.
Delfíni používají k dorozumění až několik tisíc znaků.
2.
vzájemné respektování, pochopení stanovisek syn. porozumění:
dorozumění mezi národy / lidmi
Jeho upřímné pokusy o dorozumění skončily na mrtvém bodě.
→ i dorozumět se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dorozumňeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
výměna myšlenek, informací prostřednictvím jazyka, gest nebo jiných znaků syn. dorozumívání, komunikace:
Žáci používali k dorozumění anglický jazyk.
K základnímu dorozumění ve většině jazyků stačí znát 500 až 600 slov.
Delfíni používají k dorozumění až několik tisíc znaků.
2.
vzájemné respektování, pochopení stanovisek syn. porozumění:
dorozumění mezi národy / lidmi
Jeho upřímné pokusy o dorozumění skončily na mrtvém bodě.
→ i dorozumět se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)