dopracovat se
[dopracovat se]
(1. j. -cuji se, -cuju se, 3. j. -cuje se, 3. mn. -cují se, -cujou se, rozk. -cuj se, čin. -coval se, podst. jm. -cování (se))
sloveso dokonavé
1. (kdo se dopracuje k čemu; čeho; do čeho; na co)
prací, úsilím něčeho dosáhnout, něco získat syn. docílit:
dopracovat se k obrovskému majetku / k důležitým materiálům
dopracovat se na vedoucí pozici / na vrcholovou úroveň
pílí se dopracovat k úspěchu a uznání
Na základě velkého množství dat se lze k výsledkům dopracovat rychleji.
2. (kdo se dopracuje k čemu; čeho; do čeho; na co)
dostat se do určitého stavu, určité fáze, dospět:
dopracovat se ke kompromisu
dopracovat se na konec formuláře
Nechce se dopracovat do stavu nutné hospitalizace.
nedokonavé k 1, 2 → dopracovávat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dopracovat se]
(1. j. -cuji se, -cuju se, 3. j. -cuje se, 3. mn. -cují se, -cujou se, rozk. -cuj se, čin. -coval se, podst. jm. -cování (se))
sloveso dokonavé
1. (kdo se dopracuje k čemu; čeho; do čeho; na co)
prací, úsilím něčeho dosáhnout, něco získat syn. docílit:
dopracovat se k obrovskému majetku / k důležitým materiálům
dopracovat se na vedoucí pozici / na vrcholovou úroveň
pílí se dopracovat k úspěchu a uznání
Na základě velkého množství dat se lze k výsledkům dopracovat rychleji.
2. (kdo se dopracuje k čemu; čeho; do čeho; na co)
dostat se do určitého stavu, určité fáze, dospět:
dopracovat se ke kompromisu
dopracovat se na konec formuláře
Nechce se dopracovat do stavu nutné hospitalizace.
nedokonavé k 1, 2 → dopracovávat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)