doplňovat
[doplňovat]
(1. j. -ňuji, -ňuju, 3. j. -ňuje, 3. mn. -ňují, -ňujou, rozk. -ňuj, čin. -ňoval, trp. -ňován, podst. jm. -ňování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo doplňuje co {kam; čím})
přidávat něco k dosažení potřebné míry nebo potřebného množství:
doplňovat nádobu horkou vodou
doplňovat palivo do nádrže
Sladkostmi doplňoval energii.
V období nemoci je důležité doplňovat tekutiny.
2. (kdo doplňuje co {kam; čím; o co}; koho4 {kam; kým; o koho}), (co doplňuje co)
přidáním chybějících, nových, dalších prvků činit rozsáhlejším, úplným, kompletním:
doplňovat chybějící údaje do formuláře
doplňovat tým zkušenými hráči
Ilustrace doplňovaly vtipné texty.
příd. jm. položit doplňující otázku
3. (kdo doplňuje {„…“; že…; koho4, co})
říkat něco na vysvětlení, jako dodatek, dodávat:
„Na našich nedostatcích chceme zapracovat,“ doplňuje závěrem trenér.
„Oficiálně nás zatím nikdo neoslovil,“ doplňuje kolegu mluvčí společnosti.
dokonavé k 1–3 → doplnit 1–3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doplňovat]
(1. j. -ňuji, -ňuju, 3. j. -ňuje, 3. mn. -ňují, -ňujou, rozk. -ňuj, čin. -ňoval, trp. -ňován, podst. jm. -ňování)
sloveso nedokonavé
1. (kdo doplňuje co {kam; čím})
přidávat něco k dosažení potřebné míry nebo potřebného množství:
doplňovat nádobu horkou vodou
doplňovat palivo do nádrže
Sladkostmi doplňoval energii.
V období nemoci je důležité doplňovat tekutiny.
2. (kdo doplňuje co {kam; čím; o co}; koho4 {kam; kým; o koho}), (co doplňuje co)
přidáním chybějících, nových, dalších prvků činit rozsáhlejším, úplným, kompletním:
doplňovat chybějící údaje do formuláře
doplňovat tým zkušenými hráči
Ilustrace doplňovaly vtipné texty.
příd. jm. položit doplňující otázku
3. (kdo doplňuje {„…“; že…; koho4, co})
říkat něco na vysvětlení, jako dodatek, dodávat:
„Na našich nedostatcích chceme zapracovat,“ doplňuje závěrem trenér.
„Oficiálně nás zatím nikdo neoslovil,“ doplňuje kolegu mluvčí společnosti.
dokonavé k 1–3 → doplnit 1–3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)