doplatit
[doplaťɪt]
(3. j., 3. mn. -atí, rozk. -ať, čin. -atil, trp. -acen, podst. jm. -acení)
sloveso dokonavé
1. (kdo doplatí co {za co; na co; z čeho; komu})
zaplatit zbývající, další ap. částku • dodatečně zaplatit:
doplatit několik korun / dluh / daň
Pacienti doplatí za léky více než dosud.
Obyvatelé, kteří potřebovali vyšší přenosovou rychlost internetu, si museli doplatit rozdíl v ceně.
Firma doplatila zaměstnancům mzdy.
podst. jm. doplacení dlužné částky za odběr elektřiny
2. (kdo doplatí na co {čím})
utrpět škodu, ztrátu, zprav. kvůli nějaké chybě, nebezpečné činnosti ap.:
doplatit na cizí chyby
tvrdě / krutě / těžce doplatit na svou důvěřivost
doplatit na svou nepozornost zdravím
Řidič doplatil na nepřízeň počasí.
Na svou neopatrnost doplatil životem. zemřel
Jednou na to doplatíš! varování
nedokonavé k 1, 2 → doplácet 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doplaťɪt]
(3. j., 3. mn. -atí, rozk. -ať, čin. -atil, trp. -acen, podst. jm. -acení)
sloveso dokonavé
1. (kdo doplatí co {za co; na co; z čeho; komu})
zaplatit zbývající, další ap. částku • dodatečně zaplatit:
doplatit několik korun / dluh / daň
Pacienti doplatí za léky více než dosud.
Obyvatelé, kteří potřebovali vyšší přenosovou rychlost internetu, si museli doplatit rozdíl v ceně.
Firma doplatila zaměstnancům mzdy.
podst. jm. doplacení dlužné částky za odběr elektřiny
2. (kdo doplatí na co {čím})
utrpět škodu, ztrátu, zprav. kvůli nějaké chybě, nebezpečné činnosti ap.:
doplatit na cizí chyby
tvrdě / krutě / těžce doplatit na svou důvěřivost
doplatit na svou nepozornost zdravím
Řidič doplatil na nepřízeň počasí.
Na svou neopatrnost doplatil životem. zemřel
Jednou na to doplatíš! varování
nedokonavé k 1, 2 → doplácet 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)