dolétnout
[doleːtno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, podst. jm. -tnutí)
sloveso dokonavé
kolokviální vyšší
[doliːtno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, -tnul, čin. ž. -tla, podst. jm. -tnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dolétne kam)
letem se někam dostat syn. doletět 1:
Pták dolétl na strom.
Raketa dolétla na Měsíc.
Puk dolítl do branky.
Letadlo dolétlo do cíle bez potíží.
Na led dolétlo několik petard a světlic.
2. (co dolétne kam {odkud})
dostat se, proniknout někam, rozšířit se syn. doletět 2:
K uším mi dolétlo tlumené zasténání.
Z domu ke mně dolétly hlasy.
Pověst dolétla až do nejvzdálenějších míst republiky.
Dolítla k nám zpráva, že ho vzali na vojnu.
3. dolítnout, kolokviální vyšší
rychle přijít syn. doletět 3:
Neumím si představit, že dolítnu domů, vezmu auto a ještě honem někam pojedu.
nedokonavé k 1, 2 → dolétat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doleːtno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, podst. jm. -tnutí)
sloveso dokonavé
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dolítnout Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
[doliːtno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, -tnul, čin. ž. -tla, podst. jm. -tnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dolétne kam)
letem se někam dostat syn. doletět 1:
Pták dolétl na strom.
Raketa dolétla na Měsíc.
Puk dolítl do branky.
Letadlo dolétlo do cíle bez potíží.
Na led dolétlo několik petard a světlic.
2. (co dolétne kam {odkud})
dostat se, proniknout někam, rozšířit se syn. doletět 2:
K uším mi dolétlo tlumené zasténání.
Z domu ke mně dolétly hlasy.
Pověst dolétla až do nejvzdálenějších míst republiky.
Dolítla k nám zpráva, že ho vzali na vojnu.
3. dolítnout, kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo dolítne kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
rychle přijít syn. doletět 3:
Neumím si představit, že dolítnu domů, vezmu auto a ještě honem někam pojedu.
nedokonavé k 1, 2 → dolétat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)