dopálený
[dopaːleniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
expr.
pociťující a projevující hněv, zlost • svědčící o tom, rozčilený syn. rozzlobený:
Byl na ni dopálený.
Ne, řekla babička, protože byla dopálená.
Ignoroval její dopálený výraz.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím jsem dopálenější.
→ i dopálit
→ i dopálit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dopaːleniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
expr.
pociťující a projevující hněv, zlost • svědčící o tom, rozčilený syn. rozzlobený:
Byl na ni dopálený.
Ne, řekla babička, protože byla dopálená.
Ignoroval její dopálený výraz.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím jsem dopálenější.
→ i dopálit
→ i dopálit se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)