dopáleně
[dopaːleňe]
(2. st. -něji)
příslovce
expresivní
s hněvem, se zlostí • charakteristicky pro toho, kdo je plný hněvu, zlosti, rozčileně syn. rozzlobeně:
Dopáleně odešla.
„Jak to všechno víte?“ zeptala se dopáleně.
Dopáleně odsekl: „Nic nechci a nic nepotřebuji!“
Vypadal dopáleně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dopaːleňe]
(2. st. -něji)
příslovce
expresivní
s hněvem, se zlostí • charakteristicky pro toho, kdo je plný hněvu, zlosti, rozčileně syn. rozzlobeně:
Dopáleně odešla.
„Jak to všechno víte?“ zeptala se dopáleně.
Dopáleně odsekl: „Nic nechci a nic nepotřebuji!“
Vypadal dopáleně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)