donna
[dona]
(2. j. donny, 2. mn. donn)
podstatné jméno rodu ženského
⟨it.⟩
dona
[dona]
(2. j. dony, 2. mn. don)
podstatné jméno rodu ženského
⟨it.⟩
(v italském prostředí) šlechtický nebo zdvořilostní titul kladený před křestní jméno:
Jeho teta donna Riricchia plakala a říkala, že rodiče nic nevědí.
Včera donna Anna zemřela.
V den premiéry jsem se dověděla, že budu v Donu Giovannim zpívat donu Elvíru místo nemocné kolegyně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dona]
(2. j. donny, 2. mn. donn)
podstatné jméno rodu ženského
⟨it.⟩
dona
[dona]
(2. j. dony, 2. mn. don)
podstatné jméno rodu ženského
⟨it.⟩
(v italském prostředí) šlechtický nebo zdvořilostní titul kladený před křestní jméno:
Jeho teta donna Riricchia plakala a říkala, že rodiče nic nevědí.
Včera donna Anna zemřela.
V den premiéry jsem se dověděla, že budu v Donu Giovannim zpívat donu Elvíru místo nemocné kolegyně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)