donkichot
[doŋkɪxot]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨VJ⟩
kdo naivně, směšně usiluje o nemožné, marně bojuje o naplnění neuskutečnitelných ideálů, fantasta, idealista:
Někdy si připadám jako donkichot.
Do předem ztracených bitev chodí jen donkichoti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doŋkɪxot]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti, -tové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨VJ⟩
kdo naivně, směšně usiluje o nemožné, marně bojuje o naplnění neuskutečnitelných ideálů, fantasta, idealista:
Někdy si připadám jako donkichot.
Do předem ztracených bitev chodí jen donkichoti.
Poznámka Podle dona Quijota de la Mancha, postavy románu španělského spisovatele Miguela de Cervantese (1547–1616).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)