domovina
[domovɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
1.
místo původu, narození, rodná země, vlast, domov:
láska k domovině
Neodešel ze své domoviny dobrovolně.
Po letech se vrátil do své domoviny.
Na domovinu vzpomínali jedině v dobrém.
Ve své domovině nemají takové možnosti jako v zahraničí.
2.
místo původu, vzniku nebo přirozeného výskytu zprav. rostliny nebo živočicha syn. domov 3:
Domovinou kozy kamerunské je Afrika.
Zkoumal kanadský druh bobrů v jejich domovině.
Rákos ve své domovině dorůstá do délky až dvou metrů.
Amerika je domovinou rokenrolu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[domovɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
knižní
1.
místo původu, narození, rodná země, vlast, domov:
láska k domovině
Neodešel ze své domoviny dobrovolně.
Po letech se vrátil do své domoviny.
Na domovinu vzpomínali jedině v dobrém.
Ve své domovině nemají takové možnosti jako v zahraničí.
2.
místo původu, vzniku nebo přirozeného výskytu zprav. rostliny nebo živočicha syn. domov 3:
Domovinou kozy kamerunské je Afrika.
Zkoumal kanadský druh bobrů v jejich domovině.
Rákos ve své domovině dorůstá do délky až dvou metrů.
Amerika je domovinou rokenrolu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)