domobrana
[domobrana]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
záložní vojenská nebo polovojenská jednotka tvořená civilisty povolávanými do služby jen v době ohrožení:
velitel domobrany
Oddíly domobrany přiměly útočníky k ústupu.
2.
dobrovolnická hlídka zajišťující místní bezpečnost, sousedská hlídka:
Radnice založila kvůli bezpečnosti města domobranu.
Na ulicích hlídkovala domobrana.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[domobrana]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
záložní vojenská nebo polovojenská jednotka tvořená civilisty povolávanými do služby jen v době ohrožení:
velitel domobrany
Oddíly domobrany přiměly útočníky k ústupu.
2.
dobrovolnická hlídka zajišťující místní bezpečnost, sousedská hlídka:
Radnice založila kvůli bezpečnosti města domobranu.
Na ulicích hlídkovala domobrana.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)