domlouvat se
[domlo͡uvat se]
(3. j. -vá se, rozk. -vej se, čin. -val se, podst. jm. -vání (se))
sloveso nedokonavé
1. (kdo se domlouvá {s kým; na čem; o čem; nakdy; že…; jak…; co…})
usilovat o dosažení shody, dohody ve věcech, o kterých se vyjednává:
domlouvat se na spolupráci
domlouvat se o prodeji vozu
Domlouvali jsme se s kolegou na další den.
Domlouváme se, co budeme dělat zítra.
Domlouvali jsme se, ale pořád byly jakési problémy.
2. (kdo se domlouvá jak {s kým})
vyměňovat si myšlenky prostřednictvím (cizího) jazyka, gest ap., dorozumívat se:
domlouvat se rusky
S manželem se domlouvají anglicky.
Neřekli ani slovo, jen po sobě koukali a domlouvali se očima.
◊ domlouvat se rukama nohama
dorozumívat se kvůli jazykové bariéře všemi možnými prostředky, zprav. pomocí gest
→ doklady v korpusu
dokonavé k 1, 2 → domluvit se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[domlo͡uvat se]
(3. j. -vá se, rozk. -vej se, čin. -val se, podst. jm. -vání (se))
sloveso nedokonavé
1. (kdo se domlouvá {s kým; na čem; o čem; nakdy; že…; jak…; co…})
usilovat o dosažení shody, dohody ve věcech, o kterých se vyjednává:
domlouvat se na spolupráci
domlouvat se o prodeji vozu
Domlouvali jsme se s kolegou na další den.
Domlouváme se, co budeme dělat zítra.
Domlouvali jsme se, ale pořád byly jakési problémy.
2. (kdo se domlouvá jak {s kým})
vyměňovat si myšlenky prostřednictvím (cizího) jazyka, gest ap., dorozumívat se:
domlouvat se rusky
S manželem se domlouvají anglicky.
Neřekli ani slovo, jen po sobě koukali a domlouvali se očima.
◊ domlouvat se rukama nohama
dorozumívat se kvůli jazykové bariéře všemi možnými prostředky, zprav. pomocí gest
→ doklady v korpusu
dokonavé k 1, 2 → domluvit se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)