dominium
[domiːnɪjum]
(2. j. -ia)
podstatné jméno rodu středního
⟨lat.⟩
historické
1.
původně pozemkový majetek panovníka, později velké panství, pozemky, doména:
rožmberské / šlechtické dominium
dominium Přemyslovců
V 16. století vznikala velká dominia a malé zemanské statky zanikaly.
Pernštejnské hrady patří k opěrným bodům střežícím rozsáhlé dominium.
2.
původně britská kolonie, později samosprávný členský stát Britského společenství národů:
britské dominium Kanada
Pákistán vyhlásil nezávislost na Británii a stal se dominiem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[domiːnɪjum]
(2. j. -ia)
podstatné jméno rodu středního
⟨lat.⟩
historické
1.
původně pozemkový majetek panovníka, později velké panství, pozemky, doména:
rožmberské / šlechtické dominium
dominium Přemyslovců
V 16. století vznikala velká dominia a malé zemanské statky zanikaly.
Pernštejnské hrady patří k opěrným bodům střežícím rozsáhlé dominium.
2.
původně britská kolonie, později samosprávný členský stát Britského společenství národů:
britské dominium Kanada
Pákistán vyhlásil nezávislost na Británii a stal se dominiem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)