dolézt
[doleːst]
(3. j. doleze, rozk. dolez, čin. dolezl, trp. dolezeno, podst. jm. dolezení)
sloveso dokonavé
kolokviální vyšší
[doliːst]
(3. j. doleze, rozk. dolez, čin. dolezl, trp. dolezeno, podst. jm. dolezení)
sloveso dokonavé
1. (kdo doleze kam)
dostat se lezením, pohybem pomocí rukou a nohou po něčem směrem nahoru:
Dolezl na vrchol.
Dolezli jsme do výšky 7300 metrů.
Dolézt si pro šišky není jen tak.
Kdo dolezl nejvýše, vyhrál.
Obtížnost stěny byla nastavena tak, aby až na konec dolezli jen ti nejlepší.
2. (kdo doleze kam)
dostat se někam lezením, pohybem pomocí rukou a nohou, přilézt:
Po kolenou dolezla ke dveřím.
Dítě sice ještě nechodí, ale všude si doleze po čtyřech.
3. (kdo doleze kam)
(o hmyzu, plazech ap.)
lezením, plazením se někam dostat, přilézt:
Hlemýžď dolezl do bezpečí trávy.
4. kolokviální vyšší
pomalu, s námahou se někam dostat, přilézt:
Domů jsem dolezl ve tři ráno.
Večer sotva dolezu do postele.
Najednou jsem se roztřásl a zdálo se, že snad ani nedolezu padesát metrů domů.
nedokonavé k 2, 3 → dolézat, dolejzat, dolízat II 2, 3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doleːst]
(3. j. doleze, rozk. dolez, čin. dolezl, trp. dolezeno, podst. jm. dolezení)
sloveso dokonavé
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dolízt Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
[doliːst]
(3. j. doleze, rozk. dolez, čin. dolezl, trp. dolezeno, podst. jm. dolezení)
sloveso dokonavé
1. (kdo doleze kam)
dostat se lezením, pohybem pomocí rukou a nohou po něčem směrem nahoru:
Dolezl na vrchol.
Dolezli jsme do výšky 7300 metrů.
Dolézt si pro šišky není jen tak.
Kdo dolezl nejvýše, vyhrál.
Obtížnost stěny byla nastavena tak, aby až na konec dolezli jen ti nejlepší.
2. (kdo doleze kam)
dostat se někam lezením, pohybem pomocí rukou a nohou, přilézt:
Po kolenou dolezla ke dveřím.
Dítě sice ještě nechodí, ale všude si doleze po čtyřech.
3. (kdo doleze kam)
(o hmyzu, plazech ap.)
lezením, plazením se někam dostat, přilézt:
Hlemýžď dolezl do bezpečí trávy.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo doleze kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pomalu, s námahou se někam dostat, přilézt:
Domů jsem dolezl ve tři ráno.
Večer sotva dolezu do postele.
Najednou jsem se roztřásl a zdálo se, že snad ani nedolezu padesát metrů domů.
nedokonavé k 2, 3 → dolézat, dolejzat, dolízat II 2, 3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)