Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

doktor
[doktor]
(2. j. -ora, 3., 6. j. -orovi, -oru, 1. mn. -oři)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨lat.⟩
1.
titul udělovaný absolventům vysokých škol po vykonání závěrečné rigorózní zkoušky a po obhajobě rigorózní práce (zkr. MUDr., JUDr., PhDr. aj.) nebo absolventům doktorského studia po vykonání státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce (zkr. Ph.D., Th.D.) • nositel takového titulu:

doktor medicíny / farmacie / teologie
získat titul doktora práv
Titul doktor filologie získal na univerzitě roku 1955.
Vystudoval biologii a stal se doktorem přírodních věd.

doktor filozofie
(v českém a slovenském prostředí) akademický titul udělovaný absolventům humanitního, pedagogického nebo společenskovědního oboru, kteří získali titul Mgr. a obstáli v rigorózním řízení, zkr. PhDr. (uváděná před jménem) • nositel tohoto titulu

Jiný je mezinárodní akademicko-vědecký titul doktor, zkr. Ph.D. (uváděná za jménem), který lze získat vysokoškolským studiem v doktorském studijním programu.

2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

kdo je oprávněn léčit lidi na základě odborného vzdělání a kvalifikace syn. lékař:

praktický / obvodní / dětský doktor
zvířecí doktor
veterinář
t k doktorovi
V letošním roce doktoři léčili osm případů černého kašle.
Od pana doktora jsme věděli, že budeme mít holčičku.


doktor věd
1. vědecký titul, udělovaný u nás od roku 2002 jako výraz ocenění zvláště vysoké kvalifikace, zkr. DSc. uváděná za jménem

2. vyšší vědecká hodnost, udělovaná u nás v letech 1964–2001, zkr. DrSc. uváděná za jménem


hrát si na doktora
(zejména u předškolních dětí) prostřednictvím hry na lékaře zkoumat lidské tělo, objevovat sexualitu


doktorka
[doktorka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
přechýlené k 1

doktorka práv / farmacie / filozofie
Je 
doktorkou přírodních věd se specializací na mikrobiologii.

2.
přechýlené k 2

jít s dítětem k dětské doktorce
Pracovala jako doktorka.
Paní doktorka dívku ošetřila.
J
estli mě to bude bolet ještě zítra, půjdu k doktorce.




doktůrek
[doktuːrek]
(2. j. -rka, 3., 6. j. -rkovi, -rku, 5. j. -rku, 1. mn. -rci, -rkové, 6. mn. -rcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
zdrobnělé expresivně k 2
nicotný doktůrek
O
pustila ho kvůli nějakému doktůrkovi.

Čekala jsem půl hoďky, než se milí doktůrkové naobědvají.
Dobré ráno, doktůrku!

přechýlené doktorová


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)