dokonale
[dokonale]
příslovce
1. (2. st. -leji)
s plnou mírou požadovaných vlastností, bez nedostatků syn. perfektně, bezvadně 1:
Umí dokonale česky.
Zdejší prostředí dokonale zná.
Při premiéře všechno fungovalo dokonale.
Všechno máme dokonale připravené, na nic jsme nezapomněli.
Díky zkušenostem provádíme ortopedické operace dokonaleji než dříve.
2.
v plné míře, v úplnosti syn. naprosto, úplně:
být dokonale šťastný
Hotely byly kvůli pandemii dokonale prázdné.
Domácí dokonale otočili vývoj utkání.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dokonale]
příslovce
1. (2. st. -leji)
s plnou mírou požadovaných vlastností, bez nedostatků syn. perfektně, bezvadně 1:
Umí dokonale česky.
Zdejší prostředí dokonale zná.
Při premiéře všechno fungovalo dokonale.
Všechno máme dokonale připravené, na nic jsme nezapomněli.
Díky zkušenostem provádíme ortopedické operace dokonaleji než dříve.
2.
v plné míře, v úplnosti syn. naprosto, úplně:
být dokonale šťastný
Hotely byly kvůli pandemii dokonale prázdné.
Domácí dokonale otočili vývoj utkání.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)