Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

docházet
[doxaːzet]
(3. j. -zí, 3. mn. -zejí, -zí, rozk. -zej, čin. -zel, trp. -zeno, podst. jm. -zení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dochází kam {co})
chůzí se přemisťovat, dostávat se někam, přicházet • chůzí překonávat určitou vzdálenost:

K domu docházeli až za tmy.
Docházím až na konec aleje.
Zrovna docházel ke dveřím své kanceláře, když zaslechl, že někdo volá jeho jméno.
Na autobus musíme asi kilometr docházet.

2. (kdo dochází koho4)
chůzí dostihovat:

Má delší krok a rychle ho dochází.
Když jsem docházel skupinu naší výpravy, mávali na mě.
Po hodině strastiplné cesty docházíme našeho horského průvodce.

3. (kdo dochází {kam; za něj. účelem})
pravidelně, opakovaně někam chodit, navštěvovat:

docházet na terapii / rehabilitaci
docházet na kroužky / cvičení
Dochází k nám paní na úklid.
Do školy dochází na dvě stě dětí.
Dvakrát týdně za ním docházela sestra.

4. neosobní (dochází k čemu)
stává se skutečností, uskutečňuje se, nastává:

Od pondělka dochází ke změnám v dopravě.
Na téhle silnici často dochází k nehodám.
V silných mrazech může docházet k praskání kolejí.
K podobným sporům mezi nimi docházelo často.
Postarám se o to, aby k tomu nedocházelo.

5. (co dochází {komu})
postupně se spotřebovávat, vyčerpávat se, ztrácet se, ubývat:

Pomalu jim docházejí zásoby.
V
 závěru už všem docházely síly.
Začíná mi docházet trpělivost.
T
váří v tvář katastrofě mi docházela slova. 
nevěděl jsem, co říct
V sudu už dochází voda.

6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co dochází komu)
(intuitivně) dospívat k pochopení něčeho, uvědomovat si něco, chápat:

Ještě pořád ti to nedochází?
Všechno mu to pomalu začalo docházet.
Málokomu docházelo, co se vlastně událo.
Vůbec mi nedocházelo, jak je to vážné.

7. (co dochází {komu; kam; odkud})
být doručovaný, posílaný, dodávaný syn. přicházet:

Poštou jim docházela spousta reklamních letáků.
Do redakce dochází řada dotazů.
Dopisy docházejí většinou včas.
Z města k nám docházely různé zvěsti.
šířily se

8. neosobní (dochází na co, na koho)
následuje za něčím, někým, dostává se na řadu:

Dochází na plán B.
Při potyčkách obou skupin nedochází jen na pěsti, ale i na různé zbraně.
Udělalo se toho kupodivu dost, ale teprve teď dochází na záležitosti, které budou stát hodně peněz.

9. (kdo, co dochází k čemu)
dospívat, dopracovávat se k něčemu syn. přicházet:

Docházím k závěru, že kupovat další nemovitost k těmto dvěma je už zbytečné.
Dochází k poznání, že se některé věci dělaly špatně.
D
ochází k přesvědčení, že jí nelze věřit.
Z tradice duchovního života je známo, že k mnoha cílům bylo často docházeno různými cestami.

10. knižní (kdo, co dochází čeho)
prací, úsilím získávat, dosahovat:

Dramatička se uvedla hrou o rodině, v níž žena nedochází uznání.
Jeho cestovatelské touhy konečně dochází naplnění.
Jeho krátké filmy docházely ocenění na filmových přehlídkách.


někomu dochází dech
někdo je vyčerpaný, ubývá mu energie, nedosahuje dřívějších výsledků


docházívat
[doxaːziːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
k 1

Docházíval tam pěšky.
2.
k 3

Docházíval jsem k němu na hodiny klavíru.
3.
k 4

Mezi manžely docházívalo k časté výměně názorů.
Ke snížení zásob léků docházívá na podzim a v zimě s nástupem epidemií.

4.
k 5

V závěru druhého poločasu už jim často docházívají síly.
dokonavé k 1, 2dojít 1, 2
dokonavé k 4–10dojít 4–10


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)