dojezd
[dojest], 2. j. [dojezdu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (kam)
dopravení se někam jízdou, příjezd • dokončení jízdy:
rychlost dojezdu sanitky
dojezd vlaku do stanice
Naše jednotky měly značné problémy při dojezdu na místo.
Že to nebylo na postup, jsem věděl už po dojezdu do cíle.
2.
místo, na kterém končí jízda:
dojezd lanovky / skokanského můstku
Sjezdovka má bezpečný dojezd.
Start i dojezd závodu jsou na náměstí.
Jedna z etap má dojezd na kopci.
Na mnoha dojezdech je vydřený sníh.
3.
maximální vzdálenost, kterou za určitých podmínek urazí dopravní prostředek:
Pohodlný dojezd zaručí nádrž o objemu 88 litrů.
Akumulátory se dlouho nabíjejí a poskytují jen krátký / malý dojezd.
Vůz má na jedno nabití dojezd 334 kilometrů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojest], 2. j. [dojezdu]
(2. j. -du, 6. j. -du)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. (kam)
dopravení se někam jízdou, příjezd • dokončení jízdy:
rychlost dojezdu sanitky
dojezd vlaku do stanice
Naše jednotky měly značné problémy při dojezdu na místo.
Že to nebylo na postup, jsem věděl už po dojezdu do cíle.
2.
místo, na kterém končí jízda:
dojezd lanovky / skokanského můstku
Sjezdovka má bezpečný dojezd.
Start i dojezd závodu jsou na náměstí.
Jedna z etap má dojezd na kopci.
Na mnoha dojezdech je vydřený sníh.
3.
maximální vzdálenost, kterou za určitých podmínek urazí dopravní prostředek:
Pohodlný dojezd zaručí nádrž o objemu 88 litrů.
Akumulátory se dlouho nabíjejí a poskytují jen krátký / malý dojezd.
Vůz má na jedno nabití dojezd 334 kilometrů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)