dospět
[dospjet]
(1. j. -pěji, -pěju, 3. j. -pěje, 3. mn. -pějí, -pějou, rozk. -pěj, čin. -pěl, podst. jm. -pění)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dospěje k čemu; do čeho; kam)
vývojem postoupit, postupem času pokročit syn. dojít 9:
dospět do finále
Dospěl k vrcholu své kariéry.
Po dlouhém jednání dospěli k dohodě.
Kam až jsme to dospěli!
Soud dospěl k závěru / rozhodnutí, že žaloba byla důvodná.
2. (kdo dospěje {jak; do čeho; v koho})
dosáhnout tělesné nebo duševní zralosti, dozrát, vyspět:
Dospěli v mladé muže a ženy.
Když děti dospěly, osamostatnily se.
Jakmile mladí samci pohlavně dospějí, jsou ze skupiny vyhnáni.
Kdy už konečně dospěješ?
3. knižní (kdo, co dospěje kam)
chůzí nebo jiným pohybem dosáhnout určitého místa syn. dojít 1, dostat se 1:
dospět do cíle cesty
Dospěli jsme k úpatí hory.
Rychlou chůzí dospěl na náměstí.
nedokonavé k 1, 2 → dospívat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dospjet]
(1. j. -pěji, -pěju, 3. j. -pěje, 3. mn. -pějí, -pějou, rozk. -pěj, čin. -pěl, podst. jm. -pění)
sloveso dokonavé
1. (kdo, co dospěje k čemu; do čeho; kam)
vývojem postoupit, postupem času pokročit syn. dojít 9:
dospět do finále
Dospěl k vrcholu své kariéry.
Po dlouhém jednání dospěli k dohodě.
Kam až jsme to dospěli!
Soud dospěl k závěru / rozhodnutí, že žaloba byla důvodná.
2. (kdo dospěje {jak; do čeho; v koho})
dosáhnout tělesné nebo duševní zralosti, dozrát, vyspět:
Dospěli v mladé muže a ženy.
Když děti dospěly, osamostatnily se.
Jakmile mladí samci pohlavně dospějí, jsou ze skupiny vyhnáni.
Kdy už konečně dospěješ?
3. knižní (kdo, co dospěje kam)
chůzí nebo jiným pohybem dosáhnout určitého místa syn. dojít 1, dostat se 1:
dospět do cíle cesty
Dospěli jsme k úpatí hory.
Rychlou chůzí dospěl na náměstí.
nedokonavé k 1, 2 → dospívat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)