dojit
[dojɪt]
(3. j. dojí, rozk. doj, čin. dojil, trp. dojen, podst. jm. dojení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dojí {koho4, co})
získávat mléko z vemene dojných zvířat:
dojit kozu / ovci
Pomáhal dojit krávy.
Učí se dojit.
Pastevci dojí mléko.
Na farmě se dojí ručně.
2. (kdo dojí {co})
(o dojných zvířatech)
dávat mléko:
Sousedova kráva přestala dojit.
Je šlechtěná k tomu, aby dojila co nejvíce mléka.
3. kolokviální
finančně někoho využívat, snadno na někom vydělávat • soustavně něco odčerpávat:
dojit stát
Krátkodobý investor firmu jen dojil.
Před soud půjdou nepoctiví podnikatelé, kteří dojili ministerstvo.
podst. jm. dojení peněz ze státní kasy
dokonavé k 1, 3 → podojit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojɪt]
(3. j. dojí, rozk. doj, čin. dojil, trp. dojen, podst. jm. dojení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dojí {koho4, co})
získávat mléko z vemene dojných zvířat:
dojit kozu / ovci
Pomáhal dojit krávy.
Učí se dojit.
Pastevci dojí mléko.
Na farmě se dojí ručně.
2. (kdo dojí {co})
(o dojných zvířatech)
dávat mléko:
Sousedova kráva přestala dojit.
Je šlechtěná k tomu, aby dojila co nejvíce mléka.
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo dojí koho4, co)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
finančně někoho využívat, snadno na někom vydělávat • soustavně něco odčerpávat:
dojit stát
Krátkodobý investor firmu jen dojil.
Před soud půjdou nepoctiví podnikatelé, kteří dojili ministerstvo.
podst. jm. dojení peněz ze státní kasy
dokonavé k 1, 3 → podojit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)