dohromady I
[dohromadɪ]
příslovce
1.
do jednoho celku:
slepit konce papírového pásu dohromady
svázat konce stuhy dohromady
spojit dohromady několik institucí
snaha skloubit dohromady rodinný a profesní život
Trenér dokázal stmelit tým dohromady.
2.
ve vzájemné blízkosti, jako jeden celek, pohromadě syn. spolu, společně:
bydlet dohromady v jednom bytě
trávit dohromady volný čas
sdílet dohromady stejné pocity
Každý pomáhá jen podle svých možností, ale všichni dohromady mohou dokázat velké věci.
3.
v celkovém součtu syn. celkem I, úhrnem, souhrnně:
zaplatit na pokutách dohromady několik tisíc korun
Lyžařské tratě v okolí střediska měří dohromady přes 70 kilometrů.
V obci žije dohromady více než 200 obyvatel.
◊ dát / dávat něco dohromady
1. shromáždit, shromažďovat a zpracovat, zpracovávat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavit, sestavovat
2. uvést, uvádět něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravit, opravovat
◊ dát / dávat někoho dohromady
1. vyléčit, léčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravit, uzdravovat někoho
2. seznámit, seznamovat někoho navzájem a vytvořit, vytvářet nějakou skupinu lidí, sestavit, sestavovat
◊ dát / dávat se dohromady
1. vyléčit, léčit se ze zranění, nemoci ap., uzdravit se, uzdravovat se
2. domluvit, domlouvat se, spojit, spojovat se s někým a vytvořit, vytvářet tým
3. začít, začínat se s někým stýkat, žít jako životní partneři
→ doklady v korpusu
◊ dát hlavy dohromady
společně se zamyslet, poradit
→ doklady v korpusu
◊ dát se (s někým / spolu) dohromady
1. domluvit se nebo spojit se s někým a vytvořit tým
2. začít se stýkat, žít jako životní partneři
→ doklady v korpusu
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna ◊ dát si dvě a dvě dohromady ◊ dát si dohromady dvě a dvě
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
→ doklady v korpusu
◊ dát si (něco / to) dohromady
uvědomit si souvislosti a pochopit něco
→ doklady v korpusu
◊ nehrát dohromady
logicky si odporovat • jevit se jako nesmyslný, nedávat smysl
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dohromadɪ]
příslovce
1.
do jednoho celku:
slepit konce papírového pásu dohromady
svázat konce stuhy dohromady
spojit dohromady několik institucí
snaha skloubit dohromady rodinný a profesní život
Trenér dokázal stmelit tým dohromady.
2.
ve vzájemné blízkosti, jako jeden celek, pohromadě syn. spolu, společně:
bydlet dohromady v jednom bytě
trávit dohromady volný čas
sdílet dohromady stejné pocity
Každý pomáhá jen podle svých možností, ale všichni dohromady mohou dokázat velké věci.
3.
v celkovém součtu syn. celkem I, úhrnem, souhrnně:
zaplatit na pokutách dohromady několik tisíc korun
Lyžařské tratě v okolí střediska měří dohromady přes 70 kilometrů.
V obci žije dohromady více než 200 obyvatel.
◊ dát / dávat něco dohromady
1. shromáždit, shromažďovat a zpracovat, zpracovávat materiál, informace ap. do nějakého celku, sestavit, sestavovat
2. uvést, uvádět něco do funkčního, vyhovujícího stavu, opravit, opravovat
◊ dát / dávat někoho dohromady
1. vyléčit, léčit něčí zranění, nemoc ap., uzdravit, uzdravovat někoho
2. seznámit, seznamovat někoho navzájem a vytvořit, vytvářet nějakou skupinu lidí, sestavit, sestavovat
◊ dát / dávat se dohromady
1. vyléčit, léčit se ze zranění, nemoci ap., uzdravit se, uzdravovat se
2. domluvit, domlouvat se, spojit, spojovat se s někým a vytvořit, vytvářet tým
3. začít, začínat se s někým stýkat, žít jako životní partneři
→ doklady v korpusu
◊ dát hlavy dohromady
společně se zamyslet, poradit
→ doklady v korpusu
◊ dát se (s někým / spolu) dohromady
1. domluvit se nebo spojit se s někým a vytvořit tým
2. začít se stýkat, žít jako životní partneři
→ doklady v korpusu
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna ◊ dát si dvě a dvě dohromady ◊ dát si dohromady dvě a dvě
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
→ doklady v korpusu
◊ dát si (něco / to) dohromady
uvědomit si souvislosti a pochopit něco
→ doklady v korpusu
◊ nehrát dohromady
logicky si odporovat • jevit se jako nesmyslný, nedávat smysl
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)