docházet
[doxaːzet]
(3. j. -zí, 3. mn. -zejí, -zí, rozk. -zej, čin. -zel, trp. -zeno, podst. jm. -zení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dochází kam {co})
chůzí se přemisťovat, dostávat se někam, přicházet • chůzí překonávat určitou vzdálenost:
K domu docházeli až za tmy.
Docházím až na konec aleje.
Zrovna docházel ke dveřím své kanceláře, když zaslechl, že někdo volá jeho jméno.
Na autobus musíme asi kilometr docházet.
2. (kdo dochází koho4)
chůzí dostihovat:
Má delší krok a rychle ho dochází.
Když jsem docházel skupinu naší výpravy, mávali na mě.
Po hodině strastiplné cesty docházíme našeho horského průvodce.
3. (kdo dochází {kam; za něj. účelem})
pravidelně, opakovaně někam chodit, navštěvovat:
docházet na terapii / rehabilitaci
docházet na kroužky / cvičení
Dochází k nám paní na úklid.
Do školy dochází na dvě stě dětí.
Dvakrát týdně za ním docházela sestra.
4. neosobní (dochází k čemu)
stává se skutečností, uskutečňuje se, nastává:
Od pondělka dochází ke změnám v dopravě.
Na téhle silnici často dochází k nehodám.
V silných mrazech může docházet k praskání kolejí.
K podobným sporům mezi nimi docházelo často.
Postarám se o to, aby k tomu nedocházelo.
5. (co dochází {komu})
postupně se spotřebovávat, vyčerpávat se, ztrácet se, ubývat:
Pomalu jim docházejí zásoby.
V závěru už všem docházely síly.
Začíná mi docházet trpělivost.
Tváří v tvář katastrofě mi docházela slova. nevěděl jsem, co říct
V sudu už dochází voda.
6. kolokviální vyšší
(intuitivně) dospívat k pochopení něčeho, uvědomovat si něco, chápat:
Ještě pořád ti to nedochází?
Všechno mu to pomalu začalo docházet.
Málokomu docházelo, co se vlastně událo.
Vůbec mi nedocházelo, jak je to vážné.
7. (co dochází {komu; kam; odkud})
být doručovaný, posílaný, dodávaný syn. přicházet:
Poštou jim docházela spousta reklamních letáků.
Do redakce dochází řada dotazů.
Dopisy docházejí většinou včas.
Z města k nám docházely různé zvěsti. šířily se
8. neosobní (dochází na co, na koho)
následuje za něčím, někým, dostává se na řadu:
Dochází na plán B.
Při potyčkách obou skupin nedochází jen na pěsti, ale i na různé zbraně.
Udělalo se toho kupodivu dost, ale teprve teď dochází na záležitosti, které budou stát hodně peněz.
9. (kdo, co dochází k čemu)
dospívat, dopracovávat se k něčemu syn. přicházet:
Docházím k závěru, že kupovat další nemovitost k těmto dvěma je už zbytečné.
Dochází k poznání, že se některé věci dělaly špatně.
Dochází k přesvědčení, že jí nelze věřit.
Z tradice duchovního života je známo, že k mnoha cílům bylo často docházeno různými cestami.
10. knižní (kdo, co dochází čeho)
prací, úsilím získávat, dosahovat:
Dramatička se uvedla hrou o rodině, v níž žena nedochází uznání.
Jeho cestovatelské touhy konečně dochází naplnění.
Jeho krátké filmy docházely ocenění na filmových přehlídkách.
◊ někomu dochází dech
někdo je vyčerpaný, ubývá mu energie, nedosahuje dřívějších výsledků
→ doklady v korpusu
► docházívat
[doxaːziːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Docházíval tam pěšky.
2.
Docházíval jsem k němu na hodiny klavíru.
3.
Mezi manžely docházívalo k časté výměně názorů.
Ke snížení zásob léků docházívá na podzim a v zimě s nástupem epidemií.
4.
V závěru druhého poločasu už jim často docházívají síly.
dokonavé k 1, 2 → dojít 1, 2
dokonavé k 4–10 → dojít 4–10
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doxaːzet]
(3. j. -zí, 3. mn. -zejí, -zí, rozk. -zej, čin. -zel, trp. -zeno, podst. jm. -zení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dochází kam {co})
chůzí se přemisťovat, dostávat se někam, přicházet • chůzí překonávat určitou vzdálenost:
K domu docházeli až za tmy.
Docházím až na konec aleje.
Zrovna docházel ke dveřím své kanceláře, když zaslechl, že někdo volá jeho jméno.
Na autobus musíme asi kilometr docházet.
2. (kdo dochází koho4)
chůzí dostihovat:
Má delší krok a rychle ho dochází.
Když jsem docházel skupinu naší výpravy, mávali na mě.
Po hodině strastiplné cesty docházíme našeho horského průvodce.
3. (kdo dochází {kam; za něj. účelem})
pravidelně, opakovaně někam chodit, navštěvovat:
docházet na terapii / rehabilitaci
docházet na kroužky / cvičení
Dochází k nám paní na úklid.
Do školy dochází na dvě stě dětí.
Dvakrát týdně za ním docházela sestra.
4. neosobní (dochází k čemu)
stává se skutečností, uskutečňuje se, nastává:
Od pondělka dochází ke změnám v dopravě.
Na téhle silnici často dochází k nehodám.
V silných mrazech může docházet k praskání kolejí.
K podobným sporům mezi nimi docházelo často.
Postarám se o to, aby k tomu nedocházelo.
5. (co dochází {komu})
postupně se spotřebovávat, vyčerpávat se, ztrácet se, ubývat:
Pomalu jim docházejí zásoby.
V závěru už všem docházely síly.
Začíná mi docházet trpělivost.
Tváří v tvář katastrofě mi docházela slova. nevěděl jsem, co říct
V sudu už dochází voda.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co dochází komu)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(intuitivně) dospívat k pochopení něčeho, uvědomovat si něco, chápat:
Ještě pořád ti to nedochází?
Všechno mu to pomalu začalo docházet.
Málokomu docházelo, co se vlastně událo.
Vůbec mi nedocházelo, jak je to vážné.
7. (co dochází {komu; kam; odkud})
být doručovaný, posílaný, dodávaný syn. přicházet:
Poštou jim docházela spousta reklamních letáků.
Do redakce dochází řada dotazů.
Dopisy docházejí většinou včas.
Z města k nám docházely různé zvěsti. šířily se
8. neosobní (dochází na co, na koho)
následuje za něčím, někým, dostává se na řadu:
Dochází na plán B.
Při potyčkách obou skupin nedochází jen na pěsti, ale i na různé zbraně.
Udělalo se toho kupodivu dost, ale teprve teď dochází na záležitosti, které budou stát hodně peněz.
9. (kdo, co dochází k čemu)
dospívat, dopracovávat se k něčemu syn. přicházet:
Docházím k závěru, že kupovat další nemovitost k těmto dvěma je už zbytečné.
Dochází k poznání, že se některé věci dělaly špatně.
Dochází k přesvědčení, že jí nelze věřit.
Z tradice duchovního života je známo, že k mnoha cílům bylo často docházeno různými cestami.
10. knižní (kdo, co dochází čeho)
prací, úsilím získávat, dosahovat:
Dramatička se uvedla hrou o rodině, v níž žena nedochází uznání.
Jeho cestovatelské touhy konečně dochází naplnění.
Jeho krátké filmy docházely ocenění na filmových přehlídkách.
◊ někomu dochází dech
někdo je vyčerpaný, ubývá mu energie, nedosahuje dřívějších výsledků
→ doklady v korpusu
► docházívat
[doxaːziːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Docházíval tam pěšky.
2.
Docházíval jsem k němu na hodiny klavíru.
3.
Mezi manžely docházívalo k časté výměně názorů.
Ke snížení zásob léků docházívá na podzim a v zimě s nástupem epidemií.
4.
V závěru druhého poločasu už jim často docházívají síly.
dokonavé k 1, 2 → dojít 1, 2
dokonavé k 4–10 → dojít 4–10
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)