dojít
[dojiːt]
(3. j. dojde, rozk. dojdi, čin. došel, podst. jm. dojití)
sloveso dokonavé
1. (kdo dojde kam {co})
chůzí se přemístit, dostat se někam, přijít • chůzí překonat, urazit určitou vzdálenost:
dojít na zastávku / ke křižovatce
Došla tam pěšky / po svých.
Domů jsme došli za tmy.
Nedošli jsme až na vrchol, vzdali jsme to.
Dojít pár stovek metrů ke sjezdovce není žádný velký problém.
2. (kdo dojde koho4)
chůzí dostihnout:
Vyrazil ve stejnou dobu jako my a došel nás ve chvíli, kdy jsme byli sotva kilometr za odbočkou.
Zastavila se, aby ji došel.
3. i dojít si, (kdo dojde {kam; za něj. účelem})
přemístit se, jít někam s cílem něco dělat, např. strávit někde čas, něco přinést, získat nebo něčeho dosáhnout:
dojít na poštu / na nákup / pro lékaře
dojít si nakoupit
Dojdi pro chleba / pivo / noviny.
Počkej, ještě si dojdu na záchod.
Dojdeme si na pivo / skleničku. zajdeme do hospody, baru ap.
4. neosobní (dojde k čemu)
stane se skutečností, uskuteční se, nastane:
Došlo k nehodě / ke krádeži / k neštěstí.
Mezi manželi došlo k hádce.
V programu došlo ke změně.
K hlasování dojde na konci týdne.
Kdyby došlo k nejhoršímu, spoléhám na vás.
5. (co dojde {komu})
postupně spotřebovat, vyčerpat, ztratit, ubýt:
Došly jim zásoby / peníze.
V nádrži došel benzín.
Došla mi trpělivost.
Vím, že ve stoupání mi dojde dech.
Nejdřív vtipkoval, pak mu došla řeč.
6. kolokviální vyšší
(intuitivně) dospět k pochopení něčeho, uvědomit si něco, pochopit:
Konečně mi došlo, o čem mluví.
Až teď mi došlo, že mě špatně pochopila.
Došlo mu, že na to sám nestačí.
Ještě ti to nedošlo?
Aha! došlo mu okamžitě.
7. (co dojde {komu; kam; odkud})
být doručený, poslaný, dodaný syn. přijít:
Peníze došly na účet.
Obrázek mi došel poštou.
Zásilka došla v pátek.
SMS došla opožděně.
Došla zpráva, že účet byl zrušen.
8. neosobní (dojde na co, na koho)
uskuteční se, dostane se na řadu syn. přijít:
V závěru došlo na dotazy studentů.
V hádce došlo i na pěsti.
Měl dokonce už i sjednané hodiny létání, ale nikdy na ně nedošlo.
Na každého dojde, nikdo není vynechán.
Čeká, až na něj dojde řada.
9. (kdo, co dojde k čemu)
dospět, dopracovat se k něčemu:
Budeme se snažit dojít k rozumnému rozhodnutí.
Výzkum došel k překvapivému zjištění.
Nechápu, jak jste k tomu došel.
Došel jsem k přesvědčení, že to je výmluva.
10. knižní (kdo, co dojde čeho)
prací, úsilím získat, dosáhnout něčeho:
dojít odplaty / spravedlnosti
Viníci nedošli trestu.
Román došel ohlasu v zahraničí.
Jeho práce došla uznání až po desítkách let.
Hněv nedal znát, jeho mysl však nedošla klidu.
11. (co dojde)
dosáhnout náležitého, konečného stavu, získat žádané vlastnosti:
Maso prudce osmažíme na oleji a pak necháme dojít v troubě.
Než špagety donesete na stůl, dojdou v omáčce.
Když prasklá rajčata necháme dojít doma, mohou se kazit.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
→ doklady v korpusu
◊ dojde na lámání chleba
nastane rozhodující okamžik, čas rozhodnout se, projevit se
→ doklady v korpusu
◊ dojít sluchu (u někoho) knižní
být (někým) vyslyšen
→ doklady v korpusu
◊ došlo na něčí slova
stalo se, splnilo se to, co někdo předpověděl
→ doklady v korpusu
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
→ doklady v korpusu
◊ na každého (jednou) dojde ◊ taky na někoho dojde
někdo bude po zásluze potrestán • někdo bude jednoho dne postižen, zasažen něčím (často negativním, nepříjemným)
→ doklady v korpusu
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
→ doklady v korpusu
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
→ doklady v korpusu
◊ někomu došla nit
někdo zapomněl, co chtěl říct dál, neví, jak navázat
→ doklady v korpusu
◊ s poctivostí nejdál dojdeš
pro člověka je (nakonec, navzdory dočasnému zdání opaku) nejvýhodnější žít a jednat čestně, nepodvádět, nekrást
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2 → docházet 1, 2
nedokonavé k 4–10 → docházet 4–10
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojiːt]
(3. j. dojde, rozk. dojdi, čin. došel, podst. jm. dojití)
sloveso dokonavé
1. (kdo dojde kam {co})
chůzí se přemístit, dostat se někam, přijít • chůzí překonat, urazit určitou vzdálenost:
dojít na zastávku / ke křižovatce
Došla tam pěšky / po svých.
Domů jsme došli za tmy.
Nedošli jsme až na vrchol, vzdali jsme to.
Dojít pár stovek metrů ke sjezdovce není žádný velký problém.
2. (kdo dojde koho4)
chůzí dostihnout:
Vyrazil ve stejnou dobu jako my a došel nás ve chvíli, kdy jsme byli sotva kilometr za odbočkou.
Zastavila se, aby ji došel.
3. i dojít si, (kdo dojde {kam; za něj. účelem})
přemístit se, jít někam s cílem něco dělat, např. strávit někde čas, něco přinést, získat nebo něčeho dosáhnout:
dojít na poštu / na nákup / pro lékaře
dojít si nakoupit
Dojdi pro chleba / pivo / noviny.
Počkej, ještě si dojdu na záchod.
Dojdeme si na pivo / skleničku. zajdeme do hospody, baru ap.
4. neosobní (dojde k čemu)
stane se skutečností, uskuteční se, nastane:
Došlo k nehodě / ke krádeži / k neštěstí.
Mezi manželi došlo k hádce.
V programu došlo ke změně.
K hlasování dojde na konci týdne.
Kdyby došlo k nejhoršímu, spoléhám na vás.
5. (co dojde {komu})
postupně spotřebovat, vyčerpat, ztratit, ubýt:
Došly jim zásoby / peníze.
V nádrži došel benzín.
Došla mi trpělivost.
Vím, že ve stoupání mi dojde dech.
Nejdřív vtipkoval, pak mu došla řeč.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co dojde komu)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(intuitivně) dospět k pochopení něčeho, uvědomit si něco, pochopit:
Konečně mi došlo, o čem mluví.
Až teď mi došlo, že mě špatně pochopila.
Došlo mu, že na to sám nestačí.
Ještě ti to nedošlo?
Aha! došlo mu okamžitě.
7. (co dojde {komu; kam; odkud})
být doručený, poslaný, dodaný syn. přijít:
Peníze došly na účet.
Obrázek mi došel poštou.
Zásilka došla v pátek.
SMS došla opožděně.
Došla zpráva, že účet byl zrušen.
8. neosobní (dojde na co, na koho)
uskuteční se, dostane se na řadu syn. přijít:
V závěru došlo na dotazy studentů.
V hádce došlo i na pěsti.
Měl dokonce už i sjednané hodiny létání, ale nikdy na ně nedošlo.
Na každého dojde, nikdo není vynechán.
Čeká, až na něj dojde řada.
9. (kdo, co dojde k čemu)
dospět, dopracovat se k něčemu:
Budeme se snažit dojít k rozumnému rozhodnutí.
Výzkum došel k překvapivému zjištění.
Nechápu, jak jste k tomu došel.
Došel jsem k přesvědčení, že to je výmluva.
10. knižní (kdo, co dojde čeho)
prací, úsilím získat, dosáhnout něčeho:
dojít odplaty / spravedlnosti
Viníci nedošli trestu.
Román došel ohlasu v zahraničí.
Jeho práce došla uznání až po desítkách let.
Hněv nedal znát, jeho mysl však nedošla klidu.
11. (co dojde)
dosáhnout náležitého, konečného stavu, získat žádané vlastnosti:
Maso prudce osmažíme na oleji a pak necháme dojít v troubě.
Než špagety donesete na stůl, dojdou v omáčce.
Když prasklá rajčata necháme dojít doma, mohou se kazit.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
→ doklady v korpusu
◊ dojde na lámání chleba
nastane rozhodující okamžik, čas rozhodnout se, projevit se
→ doklady v korpusu
◊ dojít sluchu (u někoho) knižní
být (někým) vyslyšen
→ doklady v korpusu
◊ došlo na něčí slova
stalo se, splnilo se to, co někdo předpověděl
→ doklady v korpusu
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
→ doklady v korpusu
◊ na každého (jednou) dojde ◊ taky na někoho dojde
někdo bude po zásluze potrestán • někdo bude jednoho dne postižen, zasažen něčím (často negativním, nepříjemným)
→ doklady v korpusu
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
→ doklady v korpusu
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
→ doklady v korpusu
◊ někomu došla nit
někdo zapomněl, co chtěl říct dál, neví, jak navázat
→ doklady v korpusu
◊ s poctivostí nejdál dojdeš
pro člověka je (nakonec, navzdory dočasnému zdání opaku) nejvýhodnější žít a jednat čestně, nepodvádět, nekrást
→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2 → docházet 1, 2
nedokonavé k 4–10 → docházet 4–10
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)