Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dojít
[dojiːt]
(3. j. dojde, rozk. dojdi, čin. došel, podst. jm. dojití)
sloveso dokonavé
1. (kdo dojde kam {co})
chůzí se přemístit, dostat se někam, přijít • chůzí překonat, urazit určitou vzdálenost:

dojít na zastávku / ke křižovatce
Došla tam pěšky / po svých.
Domů jsme došli za tmy.
Nedošli jsme až na vrchol, vzdali jsme to.
Dojít pár stovek metrů ke sjezdovce není žádný velký problém.

2. (kdo dojde koho4)
chůzí dostihnout:

Vyrazil ve stejnou dobu jako my a došel nás ve chvíli, kdy jsme byli sotva kilometr za odbočkou.
Zastavila se, aby ji došel.

3. i dojít si, (kdo dojde {kam; za něj. účelem})
přemístit se, jít někam s cílem něco dělat, např. strávit někde čas, něco přinést, získat nebo něčeho dosáhnout:

dojít na poštu / na nákup / pro lékaře
dojít si nakoupit
Dojdi pro chleba / pivo / noviny.
Počkej, ještě si dojdu na záchod.
Dojdeme si na pivo / skleničku. 
zajdeme do hospody, baru ap.

4. neosobní (dojde k čemu)
stane se skutečností, uskuteční se, nastane:

Došlo k nehodě / ke krádeži / k neštěstí.
Mezi manželi došlo k hádce.
V programu došlo ke změně.
K hlasování dojde na konci týdne.
Kdyby došlo k nejhoršímu, spoléhám na vás.

5. (co dojde {komu})
postupně spotřebovat, vyčerpat, ztratit, ubýt:

Došly jim zásoby / peníze.
V nádrži došel benzín.
Došla mi trpělivost.
Vím, že ve stoupání mi dojde dech.
Nejdřív vtipkoval, pak mu došla řeč.

6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co dojde komu)
(intuitivně) dospět k pochopení něčeho, uvědomit si něco, pochopit:

Konečně mi došlo, o čem mluví.
Až teď mi došlo, že mě špatně pochopila.
Došlo mu, že na to sám nestačí.
Ještě ti to nedošlo?
Aha! došlo mu okamžitě.

7. (co dojde {komu; kam; odkud})
být doručený, poslaný, dodaný syn. přijít:

Peníze došly na účet.
Obrázek mi došel poštou.
Zásilka došla v pátek.
SMS došla opožděně.
Došla zpráva, že účet byl zrušen.

8. neosobní (dojde na co, na koho)
uskuteční se, dostane se na řadu syn. přijít:

V závěru došlo na dotazy studentů.
V hádce došlo i na pěsti.
Měl dokonce už i sjednané hodiny létání, ale nikdy na ně nedošlo.
Na každého dojde, nikdo není vynechán.
Čeká, až na něj dojde řada.

9. (kdo, co dojde k čemu)
dospět, dopracovat se k něčemu:

Budeme se snažit dojít k rozumnému rozhodnutí.
Výzkum došel k překvapivému zjištění.
Nechápu, jak jste k tomu došel.
Došel jsem k přesvědčení, že to je výmluva.

10. knižní (kdo, co dojde čeho)
prací, úsilím získat, dosáhnout něčeho:

dojít odplaty / spravedlnosti
Viníci nedošli trestu.
Román došel ohlasu v zahraničí.
Jeho práce došla uznání až po desítkách let.
Hněv nedal znát, jeho mysl však nedošla klidu.

11. (co dojde)
dosáhnout náležitého, konečného stavu, získat žádané vlastnosti:

Maso prudce osmažíme na oleji a pak necháme dojít v troubě.
Než špagety donesete na stůl, dojdou v omáčce.
K
dyž prasklá rajčata necháme dojít doma, mohou se kazit.


[být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět

→ doklady v korpusu
dojde na lámání chleba
nastane rozhodující okamžik, čas rozhodnout se, projevit se

→ doklady v korpusu
dojít sluchu (u někoho) knižní
být (někým) vyslyšen

→ doklady v korpusu
došlo na něčí slova
stalo se, splnilo se to, co někdo předpověděl

→ doklady v korpusu
lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
(přísloví) každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena

→ doklady v korpusu
na každého (jednou) dojde taky na někoho dojde
někdo bude po zásluze potrestán • někdo bude jednoho dne postižen, zasažen něčím (často negativním, nepříjemným)

→ doklady v korpusu
něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru

→ doklady v korpusu
nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu

→ doklady v korpusu
někomu došla nit
někdo zapomněl, co chtěl říct dál, neví, jak navázat

→ doklady v korpusu
s poctivostí nejdál dojdeš
(přísloví) pro člověka je (nakonec, navzdory dočasnému zdání opaku) nejvýhodnější žít a jednat čestně, nepodvádět, nekrást

→ doklady v korpusu
nedokonavé k 1, 2docházet 1, 2
nedokonavé k 4–10docházet 4–10


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)