dojímavý
[dojiːmaviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
mající silný citový účinek syn. dojemný:
dojímavé vyprávění
dojímavý příběh o lásce
Zaslechli dojímavý pláč.
Představení doprovázela dojímavá hudba.
Brečím u televize při každé dojímavé scéně.
Návštěva u nemocné matky byla nejdojímavější okamžik celého jejího života.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojiːmaviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
mající silný citový účinek syn. dojemný:
dojímavé vyprávění
dojímavý příběh o lásce
Zaslechli dojímavý pláč.
Představení doprovázela dojímavá hudba.
Brečím u televize při každé dojímavé scéně.
Návštěva u nemocné matky byla nejdojímavější okamžik celého jejího života.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)