dojednat
[dojednat]
(3. j. -ná, rozk. -nej, čin. -nal, trp. -nán, podst. jm. -nání)
sloveso dokonavé
(kdo dojedná co {s kým})
na základě jednání ap. ustanovit, co je přijatelné a do budoucna závazné syn. sjednat, dohodnout, domluvit 2:
dojednat podmínky / podrobnosti
dojednat příměří / kompromis
Cenu dojednali předem.
Dojednali si schůzku / termín návštěvy.
podst. jm. Dojednání dohody nebylo snadné.
nedokonavé → dojednávat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojednat]
(3. j. -ná, rozk. -nej, čin. -nal, trp. -nán, podst. jm. -nání)
sloveso dokonavé
(kdo dojedná co {s kým})
na základě jednání ap. ustanovit, co je přijatelné a do budoucna závazné syn. sjednat, dohodnout, domluvit 2:
dojednat podmínky / podrobnosti
dojednat příměří / kompromis
Cenu dojednali předem.
Dojednali si schůzku / termín návštěvy.
podst. jm. Dojednání dohody nebylo snadné.
nedokonavé → dojednávat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)