dojatý
[dojatiː]
(2. st. -tější)
přídavné jméno
silně citově pohnutý • svědčící o tom:
dojatí diváci
Vítězové závodu byli dojatí a šťastní.
Dívala se na něj dojatýma očima.
Kolegyně mi dojatým hlasem řekla, že netušila, jak si jí vážím.
Při odchodu do důchodu jsem byl dojatější, než jsem čekal.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dojatiː]
(2. st. -tější)
přídavné jméno
silně citově pohnutý • svědčící o tom:
dojatí diváci
Vítězové závodu byli dojatí a šťastní.
Dívala se na něj dojatýma očima.
Kolegyně mi dojatým hlasem řekla, že netušila, jak si jí vážím.
Při odchodu do důchodu jsem byl dojatější, než jsem čekal.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)