dohola
[dohola]
příslovce
zřídka do hola
[dohola]
příslovečný výraz
do stavu zcela bez vlasů, bez porostu • bez ponechání alespoň zbytku něčeho na něčem:
Oholil si hlavu dohola.
Housenky ožraly stromky úplně dohola.
Jíme příborem a kosti neobíráme dohola.
kolokv. vyš.
→ holý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dohola]
příslovce
zřídka do hola
[dohola]
příslovečný výraz
do stavu zcela bez vlasů, bez porostu • bez ponechání alespoň zbytku něčeho na něčem:
Oholil si hlavu dohola.
Housenky ožraly stromky úplně dohola.
Jíme příborem a kosti neobíráme dohola.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expr. Jeho bývalé manželky ho oškubaly dohola. Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
→ holý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)