dohotovit
[dohotovɪt]
(3. j., 3. mn. -ví, rozk. -v, čin. -vil, trp. -ven, podst. jm. -vení)
sloveso dokonavé
(kdo dohotoví co)
dokončit hmotné nebo intelektuální dílo syn. dodělat 1:
Dohotovil nápis na přední straně desek.
Na domě zbývá dohotovit už jen některé římsy a omítky.
Scénárista do konce roku dohotoví všech třináct dílů seriálu.
Železniční koridory by měly být dohotoveny do tří měsíců.
podst. jm. Přetlakové hrnce umožňují rychlejší dohotovení mnohých pokrmů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dohotovɪt]
(3. j., 3. mn. -ví, rozk. -v, čin. -vil, trp. -ven, podst. jm. -vení)
sloveso dokonavé
(kdo dohotoví co)
dokončit hmotné nebo intelektuální dílo syn. dodělat 1:
Dohotovil nápis na přední straně desek.
Na domě zbývá dohotovit už jen některé římsy a omítky.
Scénárista do konce roku dohotoví všech třináct dílů seriálu.
Železniční koridory by měly být dohotoveny do tří měsíců.
podst. jm. Přetlakové hrnce umožňují rychlejší dohotovení mnohých pokrmů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)