dotírat
[doťiːrat]
(3. j. -rá, rozk. -rej, čin. -ral, podst. jm. -rání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dotírá {na koho; čím; s čím; „…“}), (co dotírá na koho)
slovně nebo jiným způsobem nedat pokoj, neustále naléhat, obtěžovat syn. dorážet:
Dál na ni dotíral s otázkami.
Neustále dotíral na tátu, že chce mobil.
Všude na vás dotírá reklama.
Mouchy nepřestávaly dotírat.
podst. jm. Jde jí svým dotíráním už na nervy.
přen. Hrůza začne na čtenáře dotírat hned po několika prvních stránkách.
2. i dotírat se, expresivní (kdo dotírá {na koho, na co})
dostávat se na něčí úroveň, přibližovat se někomu (zprav. v soutěži), dohánět, dotahovat:
Soupeř na nás dravě dotíral.
Domácí se dotírají na vedoucí trojici soutěže.
Za pět až sedm let budou čínští výrobci na evropské tvrdě dotírat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[doťiːrat]
(3. j. -rá, rozk. -rej, čin. -ral, podst. jm. -rání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo dotírá {na koho; čím; s čím; „…“}), (co dotírá na koho)
slovně nebo jiným způsobem nedat pokoj, neustále naléhat, obtěžovat syn. dorážet:
Dál na ni dotíral s otázkami.
Neustále dotíral na tátu, že chce mobil.
Všude na vás dotírá reklama.
Mouchy nepřestávaly dotírat.
podst. jm. Jde jí svým dotíráním už na nervy.
přen. Hrůza začne na čtenáře dotírat hned po několika prvních stránkách.
2. i dotírat se, expresivní (kdo dotírá {na koho, na co})
dostávat se na něčí úroveň, přibližovat se někomu (zprav. v soutěži), dohánět, dotahovat:
Soupeř na nás dravě dotíral.
Domácí se dotírají na vedoucí trojici soutěže.
Za pět až sedm let budou čínští výrobci na evropské tvrdě dotírat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)