dobíjet
[dobiːjet]
(3. j. -jí, 3. mn. -její, -jí, rozk. -jej, čin. -jel, trp. -jen, podst. jm. -jení)
sloveso nedokonavé
1. (co dobíjí)
přestávat bít, tlouct:
Slyšela dobíjet zvony.
2. (kdo dobíjí koho4 {čím})
násilně zbavovat života (někoho, kdo byl dříve zraněný, oslabený ap.), usmrcovat syn. dorážet 6:
dobíjet raněné
Vojáci zajatce dobíjeli pažbami pušek.
Lovec dobíjel ulovené zvíře.
3. (kdo, co dobíjí co)
doplňovat elektrickou energií:
dobíjet baterie (i fraz.)
dobíjet svítilnu pomocí nabíječky
Akumulátor tohoto hybridního vozu lze dobíjet ze zásuvky.
Baterku mobilu dobíjím jednou za tři dny.
podst. jm. Přenosná powerbanka slouží k dobíjení přes USB.
4. (kdo dobíjí co {kam; čím; jak})
doplňovat finanční částku na účet, z kterého poskytovatel služby inkasuje platby:
dobíjet předplacenou kartu
dobíjet si účet penězi
Kupony lze dobíjet pouze u dopravce.
podst. jm. dobíjení kreditu přes terminál
5. (kdo dobíjí co)
doplňovat munici do zbraně:
dobíjet pistoli
Po každé střele musela dobíjet.
podst. jm. Neměl dostatek nábojů pro dobíjení.
6. kolokviální vyšší
dodávat nové síly a energii:
Publikum nás dobíjí energií.
Když dělám něco pro druhé, tak mě to opravdu dobíjí.
Síly dobíjí v přírodě.
◊ dobíjet (si) baterky / baterie (něčím)
čerpat nové síly a energii, odpočívat
dokonavé k 1–6 → dobít 1–6
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobiːjet]
(3. j. -jí, 3. mn. -její, -jí, rozk. -jej, čin. -jel, trp. -jen, podst. jm. -jení)
sloveso nedokonavé
1. (co dobíjí)
přestávat bít, tlouct:
Slyšela dobíjet zvony.
2. (kdo dobíjí koho4 {čím})
násilně zbavovat života (někoho, kdo byl dříve zraněný, oslabený ap.), usmrcovat syn. dorážet 6:
dobíjet raněné
Vojáci zajatce dobíjeli pažbami pušek.
Lovec dobíjel ulovené zvíře.
3. (kdo, co dobíjí co)
doplňovat elektrickou energií:
dobíjet baterie (i fraz.)
dobíjet svítilnu pomocí nabíječky
Akumulátor tohoto hybridního vozu lze dobíjet ze zásuvky.
Baterku mobilu dobíjím jednou za tři dny.
podst. jm. Přenosná powerbanka slouží k dobíjení přes USB.
4. (kdo dobíjí co {kam; čím; jak})
doplňovat finanční částku na účet, z kterého poskytovatel služby inkasuje platby:
dobíjet předplacenou kartu
dobíjet si účet penězi
Kupony lze dobíjet pouze u dopravce.
podst. jm. dobíjení kreditu přes terminál
5. (kdo dobíjí co)
doplňovat munici do zbraně:
dobíjet pistoli
Po každé střele musela dobíjet.
podst. jm. Neměl dostatek nábojů pro dobíjení.
6. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo dobíjí co, koho4 {čím}), (co dobíjí koho4 {čím}; co {komu})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dodávat nové síly a energii:
Publikum nás dobíjí energií.
Když dělám něco pro druhé, tak mě to opravdu dobíjí.
Síly dobíjí v přírodě.
◊ dobíjet (si) baterky / baterie (něčím)
čerpat nové síly a energii, odpočívat
dokonavé k 1–6 → dobít 1–6
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)